Není se čemu divit, neboť to všechno spolu se suchým a teplým podnebím propůjčuje pálavské krajině téměř středomořský ráz, který bychom jinde v Čechách nebo na Moravě marně hledali. Jméno však nedostala Pálava podle palčivých slunečních paprsků, jak bychom se snadno mohli domnívat, ale podle staršího českého jména vinařské vsi Pavlov. Pálava se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, což umožňuje jak pěstování vinné révy, tak výskyt mnoha druhů rostlin, které u nás nikde jinde nerostou.

Pavlovské vrchy (někdy také Pálava, oba názvy odvozeny od obce Pavlov) jsou vápencovým útvarem, který se táhne na jihu Moravy od obce Pavlov dvacet kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem. Vápenec, ze kterého se hřeben skládá, vznikl v druhohorním moři a byl vyzvednut do výše až 549 m n. m. (Děvín, nejvyšší hora Pálavy) alpinským vrásněním. Díky zachovalosti původní krajiny se v oblasti vyskytuje spousta mnohdy velmi vzácných živočichů a rostlin. Díky tomu jsou vrchy součástí CHKO Pálava, která je biosférickou rezervací UNESCO. Oblast je nepřetržitě obývána po mnoho tisíc let, o čemž svědčí mnoho archeologických nálezů (lovci mamutů, hradiště). Na území Pavlovských vrchů se nachází několik přírodních rezervací ochaňujících zdejší velmi cenné území. Pavlovské vrchy jsou nejzápadnější částí Karpat a skládají se z těchto částí (řazeno od severu na jih): masiv Děvín, na jehož vrcholu se nachází vysílač, na jeho nižším vrcholu pak hrad Děvičky; Soutěska, která odděluje Děvín od Kotle; masiv Kotel, který zahrnuje vrchol Obora a Pálava; Stolová hora, na jejíž nižším vrcholu se nachází Sirotčí hrádek, Kočičí skála a Kočičí kámen, Turold - vrch na severním předměstí Mikulova, pod horou se nachází jediná veřejnosti přístupná jeskyně v této oblasti - Na Turoldu; Svatý kopeček východně od Mikulova, poutní místo; Šibeničník. 

Uveřejněná fotografie má pouze ilustrační charakter. Článek je jen informativní.

Komentáře