Pustevny, soubor lidových staveb. Stavby Libušín a Maměnka Pustevenka a Zvonička ve správě Valašského muzea v přírodě. V polovině 18. století byla poblíž první dřevěné radhošťské kaple zřízena poustevna pro jednoho poustevníka.
Rok 2007 je rokem oslav

Celý rok 2007 se bude vyznačovat oslavami 625 let města Frenštátu pod Radhoštěm. Výročí bude věnováno množství akcí v průběhu celého roku, hlavní oslavy jsou však plánovány na pátek 15. a sobotu 16. června. Náměstí a přilehlé ulice zaplní množství středověkých mušketýrů, kejklířů, muzikantů a zpěváků, sokolníků a dalších krojovaných postav. Součástí oslav bude i slavnostní otevření rekonstruovaného muzea v budově někdejší chlapecké školy. Proč však zrovna v roce 2007?
Město zde existovalo patrně již daleko dříve, ale čtrnáctého března roku 1382 obnovil jistý Václav z Vikštejna i jménem bratra Bernarda na hradě Šostýně výsady pro fojtství v Závišicích. Událost pro nás zdánlivě bezvýznamná. Jenže pod listinu se podepsal jako svědek i jistý pan Běřák (Birsak) z Frankenstadtu. Vznikla tak první spolehlivá listina, která dokládá existenci města.
Co to vlastně bylo za dobu? Zkusme trošku přiblížit. V zemi již pár let vládne Václav IV., V Anglii zrovna zemřel John Viklef, křesťanský reformátor, který ovlivnil české reformátory Husovy generace. V církvi trvá papežské schizma a mezi Anglií a Francií vládne stoletá válka. Turci se derou na Balkán a v Číně se zbavili mongolské nadvlády a vládne dynastie Ming.
Jak v těchto souvislostech záleží na tom, že vlastně nevíme, kdo město založil? Nejpravděpodobnější asi bude verze Jaroslava Bakaly, podle které město založil Jindřich z Huckeswagenů, doložený jako pán na Šostýně od roku 1293. Ten prý dal městu jméno po svém otci Frankovi.
Jisté je, že v 17. - 19. století je již město významným střediskem tkalcovské výroby a že v letech 1734 - 38 se po dlouhých sporech s vrchností osamostatnili frenštátští pasekáři a založili obec Trojanovice. Spory patrně nebyly vyřešeny dodnes, protože i za socialistické integrace byla k Frenštátu připojena pouze obec Bordovice.
Od 1. poloviny 19. století se ve městě prudce rozvíjela textilní průmyslová výroba a po roce 1945 sem byla přenesena výroba elektromotorů ze Zlína. To se pro město ukázalo postupem času jako strategické, protože zatímco textilní průmysl převálcovali turečtí a asijští výrobci, elektromotory, které pohánějí jejich stavy, jim dodáváme my.
S rozvojem průmyslové výroby v poválečných letech souvisí mohutná bytová výstavba. Vyrostla Školská čtvrť a Beskydské sídliště a počet obyvatel města rostl. Ani tato sídliště postavená na zelené louce nestačila a městem se v 70. letech prohnaly buldozery. Padla jim za oběť Mlýnská ulice, Dolní ulice, Sladká ďura, Podříčí a Podkopčí a mnoho dalších malebných míst, které by dnes byly ozdobou města. I tak zbylo ve Frenštátě mnoho staveb, které stojí za pozornost návštěvníků. Jsou jimi především oba kostely, farní sv. Martina i kostel sv. Jana Křtitele. Pozoruhodná je sušárna ovoce podle projektu Dušana Jurkoviče na Papratné či zvonice J. Štefka na Kopané. K významným památkám patří kašna se sochou Neptuna, kterému však každý starší frenštačan říká Jonáš, sloup Panny Marie z roku 1686, barokní sochy Jana Nepomuckého i sv. Floriana z let 1719 a 1773. Nádherné jsou i sochy frenštátského rodáka Albína Poláška Zápas dobra se zlem, či Muž tvořící svůj osud v Horní ulici.
K historii města však nepatří jen památné objekty a přírodní zvláštnosti a zajímavosti. Ve městě žijí lidé a každý z nich v něm zanechal svou stopu. Jsou však rodáci, kteří svým významem rozsah města překročili. Jmenujme například básníka a spisovatele Josefa Kaluse, sochaře Albína Poláška, hudebního skladatele Jana Nepomuka Poláška, básníka, dramatika a publicistu Františka Horečku, či žurnalistu a politika Záviše Kalandru, který se stal obětí komunistických represí. Ze sportovců můžeme jmenovat alespoň olympijského vítěze Jiřího Rašku či mistra světa Jiřího Parmu.
Věříme, že nadcházející oslavy historie města se stanou příležitostí starší generaci pro připomenutí mnohdy pohnutých dějin a pro mladší generace budou popudem k tomu, aby se zajímaly o to, z jakých kořenů město vzešlo.

http://www.frenstat.infomorava.cz/

Věra Vlková Nám. Míru 1 744 01 Frenštát pod Radhoštěm Česká republika (CZ) tel: (+420) 556 836 916